Vzpomínky v krabici
Stojím v Benátkách na mostě a dívám se na turisty na gondolách, na téhle se celá zaprášená škrábu s kamarády do výšin a o kus dál majestátně tyčí krátery Etny, tady se s obdivem rozhlížím po Svatopetrském náměstí v Římě, tady si vzpomenu na průzračně čistou, ale chladnou vodu Jadranského moře, na jiné se rochním v teplém bahenním jezeru Hévíz.. S touto fotkou si vybavím chuť čerstvě upečených smetanovožloutkových košíčků Pasteis de nata, jemně posypaných mletou skořicí a malého silného espressa s krémovou pěnou na povrchu. Hory, moře, večírky s kytarou, houslemi a litry vína. Stojíme před něčím úchvatným a zažíváme momenty, co nám berou dech. Zubíme se na foťák a toužíme zachytit okamžiky. Za pár let se budeme probírat hromadou fotek a pokusíme si vybavit pocity, které jsme tehdy zažívali. Už jsme však zapomněli fotky vyvolávat, jen je máme někde uložené. Na paměťových kartách, v počítačích, na dvd.. Přichází návštěva. Kde jsou ty doby, co jsme vytáhli z knihovny fotoalbum, lehce sfoukli jemnou vrstvu prachu a nechali se kochat zaprášenými vzpomínkami? Nezapomeňte, že je dvacáté první století! Šupky hupky zapojíme káblíky a vesele se můžeme všichni přenést třeba na opačný konec zeměkoule.
Zbožňuji chvíle, kdy přitáhneme krabici plnou starých fotek. Některé už jsou mírně zažloutlé, jiné mají pokrčené kraje nebo jemné škrábance. S láskou a nostalgií, jaké to asi dřív byly časy se jich zlehka dotýkám. Od starších vyzvídám s kým mám tu čest se na sebe dívat. Pak je opatrně ukládám zpět do krabice. Není jich moc. Byla to svým způsobem společenská událost. Umýt se, učesat a obléct se do svátečního obleku. Dědeček, pradědeček ve skvěle padnoucím šedém obleku, s úsměvem od ucha k uchu. Malé děti s velkým medvědem, panenkou, s dortem a jednou svítící svíčkou. Ženy v šatových zástěrách hrabající seno, dívky v jednoduchých bílých šatech z průvodu svátku Božího těla. Z fotek na mne dýchá atmosféra let dávno minulých. Mají v sobě zvláštní moc. Čas, kdy se nikdo za ničím nehonil, nepachtil. Na všechno bylo dost času. Každá fotka stála peníze a člověk si rozmyslel, než daný okamžik zachytil. Dnes už jen cvakáme. Často bezmyšlenkovitě, nepřemýšlíme nad množstvím. Však já už z těch fotek pár dobrých vyberu. Vzpomínám si, jak jsem dostala první zrcadlovku. Dlouho jsem se dívala do hledáčku a trvalo, než jsem zmáčkla spoušť. Každá fotka byla jeden příběh.
Ale abych svoje povídání o černé a bílé zakončila.. Na stolku mám v rámečku černobílou fotku. Se svojí první láskou. Je z vlaku. Vraceli jsme se z koncertu Znouzectnosti. Ležíme na sedadlech, na sobě flanelovou kostkovanou košili a vytahaný svetr. Ruce lehce položené jeden přes druhého. Zbožňuji tu fotku, dýchá z ní život a láska. Jsme na ni zachyceni, přesně takoví, jací jsme byli. Mladí, šťastní a bezstarostní. Byla naše poslední společná fotka. Zbyla mi jen ta fotka a hlava plná vzpomínek..
Jana Delgado
Vezmeš si mě?
Co si budeme ženy namlouvat, která z nás ve skrytu duše nedoufá v onu kouzelnou větu a krásný šperk k tomu? Moje představy o zásnubách byly zmačkané jen do té podoby, že půjdeme na večeři při svíčkách, které většinou hned sfoukávám a číšník je opětovně zapaluje. A snad ve skleničce šampaňského bude plavat kroužek zlata.
Jana Delgado
Linecká slepovaná láska
V životě jsou chvíle, které trvají věčnost. Čekání, které ubíjí, vysilující strach a úzkost z budoucnosti Karolíně svazuje nohy. Srdce buší jako o závod a myšlenky nedovolí utíkat se k těm obyčejným věcem.
Jana Delgado
Bloody Sunday
Neděle. S kolegy ji nazýváme "Bloody Sunday". Tradičně narváno. Zkouším projít areálem plným křičících dětí, sebevědomých fanoušků fotbalu (kde obvykle platí pravidlo čím větší skupina, tím drzejší vystupování), milenců, unavených řidičů...
Jana Delgado
Láska je když..
se vezmete před Bohem, slíbíte si věrnost v časech dobrých i zlých .. Láska je, když se před Bohem nevezmete, a přesto jste si věrní v časech dobrých i zlých
Jana Delgado
Barevná pohádka z Indie
Říká se, že je snadnější vylézt na vysokou horu, než si najít cestu k druhému člověku. Vadí vám jiná barva pleti, odlišná kultura, nebo snad víra v jiného "boha", než v jakého věříte vy?
Další články autora |
Nahá umělkyně za zvuků techna házela před dětmi hlínou. Už to řeší policie
Policie prošetřuje vystoupení, ke kterému došlo na Akademii výtvarných umění (AVU). Umělkyně a...
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Německo je otřeseno. Přišel brutální útok na politika, pak následoval další
Na lídra kandidátky německé sociální demokracie (SPD) v Sasku do evropských voleb Matthiase Eckeho...
Vyváděla strašné věci. Zahradil označil Jourovou za nejhorší z eurokomisařů
Premium Když Česko vstoupilo 1. května do Evropské unie, byl tam matador ODS Jan Zahradil kooptován...
Auto vyjelo z vozovky a srazilo tři lidi. Žena zemřela, dvě vnučky jsou zraněné
Osobní auto srazilo dnes odpoledne v Čáslavicích na Třebíčsku ženu a dvě děti. Žena srážku...
NATO určilo červené linie. Má dva scénáře zásahu proti Rusku, píší média
Premium Severoatlantická aliance připravila krizové scénáře „červených linií“, při jejichž překročení...
V Česku byla opět vidět polární záře. Objevit se může i v dalších dnech
V noci na pondělí bylo možné z Česka sledovat polární záři. Nejjasnější byla po půlnoci a poté...
Sražení ženy a vnuček autem má druhou oběť, v nemocnici zemřelo jedno z dětí
Nehoda z Čáslavic na Třebíčsku si vyžádala druhou oběť. Auto tam minulý čtvrtek zatím z...
Odvolací soud potvrdil osvobození učitelky, která popírala válečné zločiny
Pražská učitelka Martina Bednářová, která čelila obžalobě z popírání ruských válečných zločinů na...
- Počet článků 79
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 3396x
Seznam rubrik
- Cestování
- Osobní
- Příběhy
- Sport v úvozovkách
- K zamyšlení
- Bubliny vzpomínek
- Tajemný zákazník
- Knihy a filmy
- Velmi osobní
- Nezařazené
Oblíbené blogy
- ten, co pořád lítá
- Andrea Bartošová
- Terka, blonďatý anděl Afriky
- ten, co mi kouzlí úsměv na tváři
- Pavlína O'Toole
- tak trošku jiná Itálie
- básnířka s korálky nad kotníky
- František Kostlán
- Klára Mandausová