Já už nechci "zlaté prasátko" ani vidět"!
Jeden rok jsem opravdu vydržela i přes skutečnost, že se všichni okolo cpali. Vůně oloupaného pomeranče mi přišla v tu chvíli stejně omamná jako kdyby kolem mě stříkali Chanel no.5. Odolala jsem. Po páté odpolední mi už bylo tak zle od hladu, že jsem si v tomto stavu vytvářela v mysli obrysy pomyslného prasátka. Jen nemělo barvu zlata.
Na otázku, jestli mám ráda Vánoce nerada odpovídám. Jsou momenty, které nim patří a já je miluju. Procházet se po nádherně vánočně nazdobeném náměstí plném malých stánků a zkřehlými prsty držet v rukou plastový kelímek se svařákem. Bože...k tomu hrají z reproduktorů na přichystaném pódiu koledy a vánoční nostalgie je tu. Opouští mě ovšem ve chvíli, kdy se vracím narvanou tramvají domů. Obtěžkána taškami, na moji nohu si někdo odloží obrovskou krabici a do zad mi vrazí ruličku vánočního papíru. Sváteční atmosféra mě opouští i přes to, že jsem s nevinností vypila asi tři "vinné" kelímky. Hypnotizuje mě pán i pes a ještě u toho i slintá. Jen ten pes, naštěstí. Jenže já už vidím i Santu! A hele, tam jsou další! Vinu přičítám "opojným kelímkům", naštěstí skupinka studentů vyskakuje na příští zastávce.
Vůně smrčku v obýváku u rodičů si také užívám, ale kdesi hluboko pohřbené ekologické "já" mi našeptává, že ten umělý stromek by příští rok mohl stačit. Svému "já" dávám ovšem za pravdu až na začátku ledna, kdy se z koberce marně snažím odstranit zapadlé jehličky a ještě v březnu mi občas některá z nich propíchne ponožky.
Krásné Vánoce jsem zažila, když neteře byly malé. Rozzářená dětská kukadla a zatajovaný dech způsobili, že i já bych v tu chvíli přísahala, že Ježíšek existuje. Snad i ruku do ohně bych za to dala. A navrch bych ji zalila olovem.
Jo jo, Vánoce jsou melancholické a plné vzpomínek na dětství. Na dobu, kdy Vánoce na sněhu a sáňkování nebyli jen v krabičce toužebných, téměř nesplnitelných přání. A věta: "Od pondělí můžeme očekávat vydatné sněhové přeháňky", nebyla již téměř zastaralou meteorologickou hláškou.
Díky starším sestrám jsem už jako malá věděla, že žádný Ježíšek neexistuje. Nemusela jsem tedy přemýšlet, jak Ježíšek (maličký a křehký-přece jen ležel před chvílí v jesličkách) může zvládnout a stihnout, natahat haldy dárků do každé domácnosti. A už vůbec jsem si nemusela lámat hlavu nad tím, když jsem mu jasně a čitelně psala psacím písmem o módně oblečenou panenku s dlouhými, bloňdatými vlasy, proč jsem později pod stromečkem našla nahou, plešatou imitaci panenky.
Tak a když už rychle přeskočím těch několik dnů nekonečných front, spěchu, nervózních lidí, strkanic, plískanic, obžérství a přestanu konečně přemýšlet, proč jsem Ježíškovi prozradila svůj PIN od kreditky..vidím sebe samu sedící v křesle, v teple, cpoucí se cukrovím a sledující Tři oříšky pro Popelku. Těch zbývajících pár dnů do konce roku se s partou přátel proháním na běžkách a večer v chatě prolévám zmrzlé tělo svařákem...Tomuhle říkám krásné Vánoce. Někdy si zase přeji v "Ježíška" věřit a těm co v něj nebo Santa Clause či Dědu Mráze stále věří, přeji, aby jim víra vydržela co nejdéle..
Jana Delgado
Vezmeš si mě?
Co si budeme ženy namlouvat, která z nás ve skrytu duše nedoufá v onu kouzelnou větu a krásný šperk k tomu? Moje představy o zásnubách byly zmačkané jen do té podoby, že půjdeme na večeři při svíčkách, které většinou hned sfoukávám a číšník je opětovně zapaluje. A snad ve skleničce šampaňského bude plavat kroužek zlata.
Jana Delgado
Linecká slepovaná láska
V životě jsou chvíle, které trvají věčnost. Čekání, které ubíjí, vysilující strach a úzkost z budoucnosti Karolíně svazuje nohy. Srdce buší jako o závod a myšlenky nedovolí utíkat se k těm obyčejným věcem.
Jana Delgado
Vzpomínky v krabici
Kdysi jsem se malinko jízlivě usmívala nad některými fotkami z dovolených. Dnes už je chápu.
Jana Delgado
Bloody Sunday
Neděle. S kolegy ji nazýváme "Bloody Sunday". Tradičně narváno. Zkouším projít areálem plným křičících dětí, sebevědomých fanoušků fotbalu (kde obvykle platí pravidlo čím větší skupina, tím drzejší vystupování), milenců, unavených řidičů...
Jana Delgado
Láska je když..
se vezmete před Bohem, slíbíte si věrnost v časech dobrých i zlých .. Láska je, když se před Bohem nevezmete, a přesto jste si věrní v časech dobrých i zlých
Další články autora |
Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili
Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...
Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce
Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...
Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
Putinova časovaná bomba. Kadyrov umírá, rozjíždí se krvavý boj o trůny
Premium Ramzan Kadyrov ještě dýchá, v Čečensku se však už začíná hledat jeho nástupce. Naznačují to i...
Vlak srazil mezi Olomoucí a Prostějovem člověka, provoz na trati stojí
Na trati mezi Olomoucí a Prostějovem srazil po sobotním poledni vlak člověka. Provoz na trati mezi...
Alpský hotýlek centrem špionáže? Číňané měli výhled na základnu pro F-35
Švýcarský hotel Rössli ve vesnici Unterbach se v posledních letech stal tématem hovorů členů...
Střelec na Fica přiznal vinu. Premiérův stav se lepší, převoz ještě není možný
Slovenský premiér Robert Fico, kterého ve středu postřelil atentátník, je ve stabilizovaném, ale...
Sudetští Němci na sjezdu pochválili dialog s Čechy. Zahráli i českou hymnu
V sobotu, na druhém dni sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SL), které zastupuje zájmy...
Akční letáky
Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!
- Počet článků 79
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 3396x
Seznam rubrik
- Cestování
- Osobní
- Příběhy
- Sport v úvozovkách
- K zamyšlení
- Bubliny vzpomínek
- Tajemný zákazník
- Knihy a filmy
- Velmi osobní
- Nezařazené
Oblíbené blogy
- ten, co pořád lítá
- Andrea Bartošová
- Terka, blonďatý anděl Afriky
- ten, co mi kouzlí úsměv na tváři
- Pavlína O'Toole
- tak trošku jiná Itálie
- básnířka s korálky nad kotníky
- František Kostlán
- Klára Mandausová