Nezvaný pan Alzheimer
V tónu hlasu jsem stále slyšela zbytky její učitelské povahy. "Ale já se k vám přece nepřišla najíst, chci si s tebou popovídat," snažila jsem se odporovat. Vytáhla na stůl papírek s jednotlivými body, co všechno se mě má zeptat a co všechno mi má nabídnout. Zaškrtla kávu, minerálku, oběd, salát a připomněla si, že má poděkovat za přání, ukázat fotky.. Vzpomněla jsem si, jak jsem se těm "úkolovým papírkům" jako malá holka smála. Přišlo mi zbytečné a zvláštní, psát si na papír věci a úkoly, které přece člověk nemůže zapomenout. A vidíte, uběhlo pár let a už si taky občas píši připomínky na papír. Nemyslím tím jen nákupní seznam.
"Jsi hubená jak lunt," sjede mě kritickým okem. "Co blázníš?" "Já?, to ty jsi zhubla, vždyť jsi jako párátko!" Plaše jsem se rozhlédla pečlivě uklizeným bytem, kterému už téměř devět let panuje nemoc Alzheimer. Stůl a kuchyňská linka zela prázdnotou. "To víš, všechno musíme odklidit z dosahu." Tiše jsem se zeptala, jak to zvládá. Vlídným hlasem, který mám tak ráda řekla: "Nemusíš šeptat, spí. Můžeme si v klidu dát kafe, měl by spát až do tří," řekla stejným způsobem jako to říkají maminky, když dají dítě spát. Následovala jsem její energické kroky do obývacího pokoje. Celému bytu panovalo zvláštní ticho. Zíralo na mě ze všech koutů.
Tak přesně tady jsem se před několika lety zbytečně zdokonalovala v matematice. Snažil se o to pán, který teď ve vedlejším pokojíku spal a nevěděl, kde a kdo jsme. Ještě před devíti lety pan inženýr, starostlivý a obětavý otec. Dnes už zná jen cestu na záchod a i to někdy zcela zbytečně. Když jsem před ním stála, nevěděl kdo jsem. Nepozná vlastní dcery, vnuky a manželku vnímá jako někoho, kdo je s ním neustále. Těžko posoudit, jestli si vzpomíná, jaké krásné a naplněné manželství měli. Měli štěstí, že to byla jejich vzájemná první studentská láska, kterou stvrdili sňatkem.
Dokáže zabloudit ve vlastním bytě, sám z něho chce odcházet, společně chodí na několikaminutové procházky ulicí, kterou nepoznává i přesto, že v ní žije několik desítek let. Nepamatuje si jména, dny, měsíce či roky. Na počátku to byla zapomnětlivost. Ta, co lidé omlouvají vysokým věkem. Ta, která je dětem k smíchu, že babička nebo dědeček nemůžou najít věci, zapomínají co chtěli říct. Věci dával na nesprávná místa, vybavoval si situace, které se staly před x lety. Co však obědval ten den, nevěděl. Roky neúprosně běžely a nemoc si postupně vzala všechno. Inteligenci, lidskou důstojnost, schopnost uvažování, psaní a čtení, logiku, soběstačnost, paměť a vzpomínky.. stal se naprosto závislým na péči okolí.
Nemoc, která se neúprosně a bez ohlášení vplížila do jejich životů. Nemoc, která bere život nejen jemu, ale v podstatě celé rodině. Ukradla totiž "normální", aktivní život milovaného člověka. Dívám se do smutných a unavených očí člověka, který mě celý život podporuje v reálných i nereálných snech. Obdivuji a snažím se porozumět tomu, kde tahle drobná osoba bere sílu na náročnou péči o nemocného člověka. Věřím, že čerpá ze zásob trpělivosti a lásky..
S láskou věnováno L.
Jana Delgado
Vezmeš si mě?
Co si budeme ženy namlouvat, která z nás ve skrytu duše nedoufá v onu kouzelnou větu a krásný šperk k tomu? Moje představy o zásnubách byly zmačkané jen do té podoby, že půjdeme na večeři při svíčkách, které většinou hned sfoukávám a číšník je opětovně zapaluje. A snad ve skleničce šampaňského bude plavat kroužek zlata.
Jana Delgado
Linecká slepovaná láska
V životě jsou chvíle, které trvají věčnost. Čekání, které ubíjí, vysilující strach a úzkost z budoucnosti Karolíně svazuje nohy. Srdce buší jako o závod a myšlenky nedovolí utíkat se k těm obyčejným věcem.
Jana Delgado
Vzpomínky v krabici
Kdysi jsem se malinko jízlivě usmívala nad některými fotkami z dovolených. Dnes už je chápu.
Jana Delgado
Bloody Sunday
Neděle. S kolegy ji nazýváme "Bloody Sunday". Tradičně narváno. Zkouším projít areálem plným křičících dětí, sebevědomých fanoušků fotbalu (kde obvykle platí pravidlo čím větší skupina, tím drzejší vystupování), milenců, unavených řidičů...
Jana Delgado
Láska je když..
se vezmete před Bohem, slíbíte si věrnost v časech dobrých i zlých .. Láska je, když se před Bohem nevezmete, a přesto jste si věrní v časech dobrých i zlých
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
To nemyslíte vážně! Soudce ostře zpražil bývalého vrchního žalobce
Emotivní závěr měl úterní jednací den v kauze údajného „podvodu století“, v němž měly přijít tisíce...
Volby by s přehledem vyhrálo ANO, mimo Sněmovnu by zůstaly TOP 09 a KDU-ČSL
Sněmovní volby by v dubnu vyhrálo ANO s 32,5 procenta, ODS by měla 13 procent, SPD a Piráti shodně...
Protesty studentů eskalovaly i v Kalifornii, jeden člověk skončil v nemocnici
Na Kalifornské univerzitě v Los Angeles (UCLA) se v noci na středu střetli proizraelští a...
Amsterdam bojuje proti nerovnosti v močení. Vyčlení miliony na veřejné záchodky
Radnice v Amsterodamu po několikaletém nátlaku ze strany žen vyčlenila čtyři miliony eur (přes 100...
Kyjev na Rusko vyslal drony, balistická raketa v Oděse způsobila požár
Sledujeme online Ukrajinské drony v noci na čtvrtek poškodily energetickou infrastrukturu v západoruské Orlovské...
Akční letáky
Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!
- Počet článků 79
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 3396x
Seznam rubrik
- Cestování
- Osobní
- Příběhy
- Sport v úvozovkách
- K zamyšlení
- Bubliny vzpomínek
- Tajemný zákazník
- Knihy a filmy
- Velmi osobní
- Nezařazené
Oblíbené blogy
- ten, co pořád lítá
- Andrea Bartošová
- Terka, blonďatý anděl Afriky
- ten, co mi kouzlí úsměv na tváři
- Pavlína O'Toole
- tak trošku jiná Itálie
- básnířka s korálky nad kotníky
- František Kostlán
- Klára Mandausová