Ahoj Jani,

moc milý článek. Omlouvám se, že Ti tu moc nepřispívám, ale jak sis asi všimla, obvykle blogerky škádlím nebo je zlobím, a to u Tvých článků opravdu nejde . A být zase jen takovým tím panáčkujícícm pejskem, co rozdává srdíčka, to zas není můj styl. Ale chodím k Tobě rád . Asi tak.

Re: Ahoj Jani,

Ahoj Vikino, díky moc. Věř mi, já mám raději prázdnou diskuzi, nebo jen pár milých vzkazů a srdíčka nejsou vůbec nutná, než diskuzi plnou blábolů a srdíček. Tak asi tak. Jak jinak v Brně?

.

Ahoj Jano,

Chválím tvůj apolitický blog. I když politici v nás vzbuzují city a pocity, tak ty nepolitické city a pocity jsou zajímavější. Smrt je vyloženým gejzírem pocitů … Pokud by sis chtěla přečíst mé pojednání o smrti, tak prosím …

http://deosum.com/Articles/219.aspx

Měj se fajn …

Re: .

Vítku, díky. Hned jak budu mít trošku čas, zavítám tam. Měj se krásně. Jana

I slzy mají čas.

Někdy se člověk rozslzí, jindy se uvnitř trhá a nejde to ven. To prostě málokdo ovlivní, i když se to dá nacvičit. Určitě je ale pro nás až odpudivé teatrální vrhání se na rakev. Odvykli jsme obětinám smutků, jakými je hlasitý nářek, lomení rukama a podobně. Byly to věci, které se slušely, které utěšovaly duši zemřelého a dodávaly jí pocitu důstojnosti - a otevíraly cestu do zásvětí. Byla to isoučást zaříkání před návratem.

Označení pozůstalých jednoduchým oděvem, u nás černým, jinde třeba naopak bílým, znamenalo, že k dotyčnému se má přistupovat s určitými ohledy. Bylo jasné, že nebude účasten nějaké obecné zábavy (také z důvodů původně usmiřovacích). Žena vdova byla chráněna smutkem zhruba rok, aby bylo jasné, že případné dítě je pohrobek a dědic zesnulého... Není to samoúčelná věc, jenom se nám souvislosti vytratily z paměti a logický rozum se nad ně povznáší.

Nicméně platí (byť už skoro lékařsky vysvětlitelné), že mrtvý např. umí "stáhnout" partnera do dvou let za sebou...

Re: I slzy mají čas.

Mně se docela líbí jemné černé pásky, nevím jestli se stále používají. Nejde o to, aby se k "dotyčnému přistupovalo s určitými ohledy", ale aby ostatní chápali, že dotyčný prožívá smutek.

Co se týká "stáhnutí" partnera za sebou, tomu věřím a ze svého okolí i pár případů znám. Ovšem nevím, jestli je to lékařsky vysvětlitelné. Nazývejme to jak chceme, ale děje se to.

Děkuji za příspěvek..

:(

Když jsem nedávno pohřbil mého mentora a průvodce životem, zarazilo mne, že nepláču, že jsem neupadl do žádného tragického truchlení, že se můj vnitřní svět ani na jedinou minutu nezahalil do černě. Cítil jsem bolest, ano, cítil jsem prázdnotu, a jakousi samotu a strach.. Odcházel jsem ze hřbitova, kde ležela rakev, a cítil jsem se hrozně. Měl jsem přece víc truchlit! Měl jsem se cítit víc pod psa! O několik dní později jsem se tam vrátil. A přemýšlel jsem nad tím, že mou bolest nijak neumenšilo, jestli jsem ronil slzy, nebo ne. Důstojně jsem mu řekl "Sbohem" a vím, co jeho odchod pro můj život znamená...

Hezky napsáno.

Re: :(

to je mi líto..

Bubliny monou všechny prasknout

Člověk má v sobě jemnější podstatu,která existuje před i po pozemském životě a která na chvíli pozemské tělo oživuje.Do ní ukládá prožitky a zkušenosti,tím ji rozvíjí ke kráse-dobru,nebo k ošklivosti-zlu.Tuto podstatu člověk zazdil jednostranně pěstěným rozumem,od malička přijímanými názory a přijatými špatnostmi.Pokud člověk vynaloží snahu,může již zde vnímat onen svět jako přirozený,s tímto světem provázaný,neoddělený.Nejde o víru,ale o poznání plynoucí ze zkušenosti.Potom zmizí strachy a smutky i představy o spáse bez námahy.Na onom světě vůbec nečeká každého jen lepší.Jakými cestami bude muset jít si určuje již teď svými činy,slovy,myšlenkami a city(souhrnně skutky).Temnoty a nebe nejsou odděleny dělící čarou,je mezi nimi tisícero odstupnění a každá duše jde přesně tam, kam niterným stavem patří a musí se dál namáhat na cestě vzhůru ve vzrůstající čistotě a zralosti.Do nebe mohou pak jen úplně čistí.Tento život je jen malý,ale velmi důležitý úsek na dlouhé cestě.(nemám dukáty)

Re: Bubliny monou všechny prasknout

zajímavě napsané..a ještě k těm bublinám, proto všechny ty zážitky nazývám bublinami, protože ony prostě prasknou..

Moc hezky napsáno ...

....

Re: Moc hezky napsáno ...

díky

Souhlas

Hezky napsáno.